Během socialismu byly vysoké požadavky kladeny na kde co – tedy i na instalační krabice. Jaké parametry musely splňovat? Na to vám odpovíme v následujících řádcích.
Není krabice jako krabice. Některé jsou vyrobeny z kartonu, jiné zase z tvrzeného plastu. Mezi krabice vyráběné z tvrzeného plastu patří i krabice instalační. Trošku opomenuté odvětví, které ale nepochybně potřebuje udržet maximální kvalitu svých výrobků.Požadavky jako žádné jiné
A to neurčují pouze zákazníci, ale také stát. Ten má totiž právo ukázat, kdo s čím co může dělat. V dnešní době to sice není až tak hrozné, existovaly ovšem časy, kdy byly přeregulované i instalační krabice. Před rokem 1989 tak musela krabice instalační splnit takové požadavky, které na ní už v dnešní době nejsou kladeny.
Nejprve přišlo to nejjednodušší – zátěžový test. Každý výrobek tohoto typu musí být podroben zátěžovému, aby se ukázalo, jak kvalitní vlastně je. Tehle se ale testovalo ze pomoci paličky s hmotností 150 g. Následně bylo provedeno deset poklepání na různá místa krabice. Jestliže tento test kladivy plast přežil, mohl se používat dále ve stavebnictví.
Vysoká odolnost
Kromě samotné pevnosti ale museli být krabice instalační také vysokou odolnost vůči žáru. Zatímco u kritických bodů měla být odolnost až do 100 stupňů Celsia, u některých bodů se tolerovala i nižší hranice – například 80 stupňů. Takové požadavky mají instalační krabice v dnešní době už jen protipoárních krabic a podobných výrobků určených pro specifické účely.
Stejně jako dobrou odolnost, i těsnost se u socialistických krabic velice cenila. Krabice byla považována za dobrou jen tehdy, pokud ji nešlo otevřít pouhou rukou. Spousta instalačních krabic tak přišla na trh se speciálním nástrojem, které pomáhal krabici otevřít. V opačném případě víčko zůstalo přisáté na konstrukci a nešlo oddělat. To byl určitě skvělý bezpečnostní prvek, který měl své opodstatnění a logiku.
